Vroce 1983 mně požádal Jarda Loukota, jestli bych neuspořádal tábor pro mládež z křesťanských rodin. První takový tábor byl na lesácké chatě nad Gungramovicemi na Červeném kopci. Byl jen týdenní, ale všichni jím byli nadšení včetně mne.
Duchovní program připravili: Vlastík Kovář, Honza Nohavica, Duší všeho však byl Jarda Loukota, obětavý křesťan, který způsobil, že jsme takové tábory pořádali pravdidelně. Vždy někde v kopcích, ukryti před Estebáky, církevními tajemníky na okresích.
Jak jsme se dostali k naší táborové louce
První tábor na Podlučené byl v roce 1983. Domnívám sed, že to byl první tábor na této louce vůbec. Našli jsme ji, když jsme hledali tábořiště pro TOM Suchdol nad Odrou, který jsem v té době vedl. Tábořiště nám doporučil spřátelený TOM Sirius z Ostravy, který tábořil za řekou pod vedením legendárního Gauča - šéfredaktora časopisu Tramp. Bylo to jejich tradiční tábořiště od dob normalizace a vzpomínali i na lovy na ruské dezertéry a podobně. Souběžně s námi ale tábořili jen v roce 1983 pak jim vosí louku "vyfoukli" pionýři z Kobeřic. Tábor v roce 1983 se vydařil, bylo horké léto, ohodnotili jsme je tedy jako nejlepší tábořiště které jsme od roku 1967 měli.
Pro pitnou vodu jsme tehdy jezdili až k Manově studánce, cesta na louku byla mnohem strmější a trochu ji srovnali buldozerem až v roce 1984. Na dolním konci louky byla ohrada pro koně postavil ji kdysi sucholský "hospodář" (Bohumil Kašpárek) když pořádávali na louce potlachy spolu s trampy z osady Bobrů. Les nad loukou byl tak hustý, že se jím nedalo projít. Ideální tyčovina na Tee Pee. Na louce která je po proudu a které jsme říkali "U Lopušáků" stála malá chatrč z naplaveného dříví jezdívali tam nějací pochybní trampové, se kterými jsme měli problémy.
Myslím, že louka o mnoho let se nekosila,snad jen v dobách nedostatku krmení. Dokud Čárovci nevykopali na Vosí louce u svého srubu studnu, stavěli každý rok Siriusovci u brodu most, aby mohli dovážet pitnou vodu. Dlouho nybyl pro louku název. Bobři jí říkali: "Louka prvního ledňáčka", také jsme říkali "Na Něčíně". Až po roce 1990 se ujal, název Podlučená. Tak jí říkají hajní z Polesí.
Každý rok se vedoucí sjížděli na setkání kde si vyměňovali zkušenosti, vymýšlely se různé systémy zkoušek, setkání měly často charakter kursů. V roce 1990 byl na Podlučené uskutečněn pokus o kurs pro vedoucí táborů, zúčastnilo se 18 vedoucích. V počátcích Evangelických táborů jsme si stany Tee-Pee půjčovali. V roce 1989 však došlo k nesrovnalostem mezi mnou a vedením odboru turistiky a sty mi byly odepřeny. Opatřili jsme si - ušili, své vlastní a pořídili kompletní táborové vybavení. Současně však odbor turistiky TOM (turistický oddíl mládeže) Suchdol nad Odrou dostává do krize.
Poslední tábor sdružení TOM Suchdol nad Odrou na Podlučené byl v roce 1990. O prázdninách tábořiště užívali Skauti z Havířova, Kopřivnice a jiní. Dvakrát nám jej "vyfoukli před nosem" a hrozilo, že tábořiště obsadí natrvalo některý skautský oddíl. Bylo třeba provést radikální opatření. Protože TOM Suchdol pomalu zanikal a skautský oddíl ještě neexistoval, chopili jsme se iniciativy my.
První setkání ze zástupcem YMCy Brno
17. dubna 1993 bylo setkání vedoucích táborů na evangelické faře v Suchdole nad Odrou (M. Skalický, J. Krupa mladší, F. Hruška, J. Hojný, Š. Janča, L. Cerniňáková, M. Mikulec, D. Říčan) přizván byl zástupce YMCA Brno Jaromír Hron. Ten nám vyložil, jaké by byly výhody a podmínky vstupu do YMCA. Práce, kterou děláme, má stejný charakter, jako práce v YMCe.
První tábor
Rozhodl jsem se uspořádat letošní tábor 1993 pod hlavičkou YMCA. Z dospělých byli zaregistrováni: Daniel Říčan, Jana Říčanová - hospodář, Tomáš Říčan.
U Spořitelny v Suchdole nad Odrou byl zřízen běžný účet, zaregistrováni jsme byli jako 10. skautský oddíl Suchdol nad Odrou, místního sdružení Brno.
